Počúvame, počúvať budeme (Next 2025)
V súčasnej politickej mizérií a zástupe katastrof, ktoré sa odohrávajú v našom kultúrnom prostredí, je festival s takým rozsahom a ambíciou skutočným zázrakom.
Cestami dnešními i zítřejšími (Next 2025)
Dlouhá fronta, živý had lidí od profesionálů, intelektuálů po zvědavé laiky. V chodbě někdo brblá, že to s hudbou nemělo nic společného, zatímco barmanky vlídně rozlévají víno.
Stín větru (Monkey Week 2025)
Planeta Andalusia, stanice Monkey Week, návštěva čtvrtá. Pocit návratu domů nemusí chovat jen místní.
Blues nejen v modré (Blues Alive 2025)
Copak line-up! Copak servis! Skvělý festival se od dobrého pozná tak, že pořadatelské soukolí není vidět.
Zpívá celá Rodina (New Model Army)
Rozbouřený moshpit se zdál být samozřejmostí, fanoušek stojící na ramenou statečného kamaráda a podpíraný partou dalších, kterak se Sullivanem zpívá Before I Get Old, to už v sálech...
Panoptikon zhuštěných gest (Deafheaven + Portrayal of Guilt + Zeruel)
Hudba, která v posledních letech získala větší dynamické rozpětí, se tady ocitá ve stísněné verzi, a část její síly se musí přizpůsobit fyzice místnosti.
Stručně a zběsile (Royel Otis)
Když energie začala malinko upadat, novou sílu přinesla skladba Jazz Burger, u které si dali sólo jen Pavlovic a Maddell u mikrofonů a elektrické kytary.
Němé výkřiky (City of Caterpillar)
Nejvýraznějším pojítkem obou realit je kytarista a zpěvák Brandon Evans, který si pódium Kabinetu Múz osahal už na jaře s dalšími matadory emo subžánru Pageninetynine.
Oneohtrix Point Never a spirála falešné nostalgie
„Připadám si tu jak Busta Rhymes,“ směj se Daniel Lopatin po příchodu na pódium Nové Spirály na pražském výstavišti.
Shadowplay a roztopené predsudky (Yung Lean)
Zvedavosť, rozpaky, ľahká skepsa. Nízke očakávania? Spätne si premietam krajne dogmatické myšlienky, ktoré mi hlavou bežali pred prvým koncertom európskej časti turné.
To nejlepší: WOMEX 2025
WOMEX v Tampere představil nejnovější trendy ve world music, přičemž jeho průběh částečně ovlivnil izraelsko-palestinský konflikt.
Déšť asteroidů (Xiu Xiu: Eraserhead)
Když padla otázka, jaký bude koncert spojený s Mazací hlavou, Stewart přirovnal film k planetě a asteroidům, které kolem ní obíhají, rozšiřují ji, zasypávají, zraňují.
Mrtvý muž (Alva Noto + Fennesz)
Samozřejmě přeháním – ti dva byli sehraní a věděli, co od sebe vzájemně čekat. Věděl to i vkusný geometrický šetřič obrazovky za nimi.
Willoughby Tucker Forever (Ethel Cain)
Zastreté vokály, éterickosť a lepkavá emocionalita boli ťahúňom večera, po tejto stránke umelkyňa zažiarila a viac.
Vstřebat nepokoj okamžiku (Sonda 2025)
Vizuální doprovod od Müllerové, Stenka a KCHP, inspirovaný podzemní krajinou Neapole, prezentuje ponuré záběry cisteren, chodeb a akvaduktů.
Dokud nejsme svobodní všichni (Swans + Jessica Moss)
Rukama kreslí dynamiku, otáčí se zády k publiku a hlídá, jak se zvuk tvaruje. Je to zvláštní forma autority.
Za hranice běžného (These New Puritans)
Nikdy jsem moc nerozuměl, jak lidi mohou propadnout různým prorokům a jejich kázáním, při pohledu na Jacka Barnetta jsem ale chápat začal.
Dorásť si do koruny (Jakub Kӧnig)
Prechodová komora nebude, nemáme čas, bolesti a tráum je viac než dosť. Ozvú sa tvrdé, úvodné riffy, Kӧnig chce povedať veľa, päťčlenné Hvězdy mu k tomu tvrdo zahrajú.
Banger za bangerem a batoh před dveřmi klubu (Fvlcrvm)
„Teď přijde Adam,“ ozvalo se vedle mě v očekávání frontmana Berlin Manson.