... a človek sa na tri intenzívne dni ocitne vo zvláštnej a okúzľujúcej obdobe zábavného parku pre duše so slabosťou pre temnotu, tajuplné priestory, vizuálne umenie a najmä hudbu.

Skřípění z vlakového nádraží Libeň je tu rajskou hudbou a pivo ze zasviněných trubek slastí. Modrá vopice, pondělní večer.

V jistém smyslu totiž vizionářem skutečně je: svou hudbu dává do služeb představě jiného světa. Světa alespoň lepšího, když už ideální být nemůže.

V rámci ohlédnutí za jeho 54. ročníkem je teď příležitost zaměřit se na film, který ze západu Čech odjíždí s Křišťálovým glóbem pro celkového vítěze.

Tradiční resumé poněkud netradičního ročníku – nepamatuji si rok, kdy by na festivalu v Karlových Varech pro mě byly silnější a zajímavější dokumenty než snímky hrané.

Jenže pozor, do hry razantně vstupuje ještě další domácí legenda – film Jiří Suchý – Lehce se s životem prát natočila další známá režisérka Olga Sommerová...

„Jsem strašně ráda, že jsem to stihla, nikdy jsem ten film neviděla,“ svěřuje se sympatická slečna, která vedle mě až po titulcích usedá v kinosále Puppu.

Budiž světlo ale sbírá nadšené ohlasy, a to i u diváků, důkazem je průběžné umístění v top desítce ankety Divácká cena...

Nový seriál HBO Bez vědomí, jehož dva díly byly v pondělí večer premiérově uvedeny ve Velkém sále Thermalu, je také plný rozhněvaných mužů... Ferrara, Zachariáš a ti další.

Narychlo spíchnutá brutalistní únikovka do ráje DJs, ciderů a veškeré myslitelné osvěžující i úmorně podbízivé pouliční zábavy? Thermal i další karlovarské radosti.

Nejde o násilie, ale tých pošlapaných bot, poliatych tričiek a lietajúcich ľudí vzduchom bolo málo. Kiež by som mala na to vletieť tam a ukázať vám, ako sa to robí!

Stavět Duo Jamaha do škodolibého protikladu k programu Vincenta je samozřejmě pohodlné, na druhou stranu si o to ten propastný kontrast říká. Jaký byl Luhovaný Vincent?

Naivní představa, že bude v podzemí lépe, a ještě naivnější pocit, že po roce po tragickém odchodu basáka Caleba Scofielda už nebude třeba kapesník...

Organizátoři se chlubí 25 tisíci fanoušky ve dvou dnech, a i když je třeba být pozorný u podobných cifer, lidí bylo určitě nejvíce, co areál v rámci festivalu Nowa muzyka…

Vše velmi jednoduché, tisíckrát viděné, ale funkční, efektní i efektivní. Rozlučka se Slayer.

Rozvážný folkový vyprávěč Vile v dnešním uspěchaném světě pestrých instragramových obrázků opravdu působí jako mimozemšťan...

Událost roku? Koncertní pásmo Bagatelles Johna Zorna do téhle kategorie spadalo už dlouho dopředu.

Díky nevelké návštěvě tak vznikla extrémně neformální atmosféra garáže nebo staré dílny, kde pár desítek kamarádů tančí do roztrhání těla. Ideálně na boso.

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.