Anna Mašátová | Články / Reporty | 10.03.2013
„Dlouhá hnědá stezka přede mnou, vede kamkoliv si zvolím.“
Ještě se ani neusadil prach zvířený dusotem Ďáblova stáda Wabiho Daňka a parta jeho kovbojů zahodila sedla, aby se mohla vydat na noční jízdu po dálnici. Jednou ze zastávek jedinečné road movie se stal i pražský NoD.
Ti, kteří se nedokázali odtrhnout od baru, dostali díky předpísni čas na poslední cigaretu. Možná to byla i skladba na zahřátí, chladno bylo v sále citelné.
Ale pak už se Benzův kamion rozjel a vzal nás na nekonečnou cestu, zahalenou do jemně melancholického oparu. Na trasu ozářenou jen světly aut a hvězdným nebem.
Podmanivou audioprojekci podbarvoval vynikající živý soundtrack. Kytaristé Jan Foukal a Josef Štěpánek, bubeník David Landštof a basák Jan Lstibůrk vykouzlili spolu s vokalistkami Harvey Sisters působivou atmosféru zvláštního bezčasí, hodnou poetiky filmů Davida Lynche.
Průvodcem americkou dálavou byl Foukalův zpěv, prolínající se s vyprávěním řidičů na plátně. Tedy těch, které Whitman před 160 lety popisoval jako „návštěvníky mnoha vzdálených zemí, štamgasty dalekých obydlí, důvěrníky mužů a žen, pozorovatele měst a osamělé nádeníky“.
O čem vyprávěli? O tom, že nestačí mít jen velké auto, ale i velký kus odvahy a touhy po dobrodružství v srdci. Nebo o tom, že vás na cestě může potkat cokoliv – přátelé, nepřátelé, lásky, smrt nepozorných řidičů, kteří přijdou o život při žvatlání do mobilu, strach o rodinu. I pochyby, smutek, přízraky z minulosti či budoucnosti... Anebo nepotkáte 500 mil nikoho a zůstanete jen se svými myšlenkami. Divák tak může mít až mírný pocit voyeurství.
„Ach cesto, po které putuji, říkáš mi abych Tě neopouštěl?“
Neopustí, neboť to je jejich život. I Váš, pane Benzi.
Inspiračním zdrojem příběhu ztraceného řidiče kamionu, Johannese Benze, se stala báseň Walta Whitmana Song of the Open Road. A stejně jako básníkova sbírka Stébla trávy, je tento projekt něco krásného a jedinečného. Dalším odpočívadlem, na kterém Johannes Benz zaparkuje, bude pražské Baron Prášil Café. Vydejte se s ním na další štaci...
Johannes Benz
4. 3. 2013, NoD, Praha
www.johannesbenz.com
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.